Kdo vydělá na AI? Nový výzkum MIT ukazuje, jak technologie historicky měnily pracovní trh

Nový výzkum vedený známým ekonomem Davidem Autorem z MIT analyzoval více než 80 let amerického pracovního trhu a snažil se odpovědět na otázku, která dnes visí nad nástupem umělé inteligence: když vzniknou nové technologické práce, kdo je nakonec získá? Studie publikovaná v Annual Review of Economics pracovala s detailními daty amerického Census Bureau od 40. let až do roku 2023 a ukazuje, že technologické revoluce historicky nevytvářely příležitosti pro všechny stejně.

Výsledky jsou překvapivě konkrétní.

Nové typy práce v minulosti nejvíce profitovaly mladým vysokoškolsky vzdělaným lidem ve městech. A právě to podle autorů může naznačovat, jakým směrem se bude vyvíjet i éra AI.

Technologie pracovní místa nejen ničí. Zároveň vytvářejí úplně nové profese

Každá technologická revoluce podle výzkumníků dělá dvě věci současně.

Na jedné straně nahrazuje staré profese. Stroje postupně vytlačily obrovské množství manuální práce v zemědělství nebo výrobě. Na druhé straně ale vznikají úplně nové specializace, které dříve vůbec neexistovaly.

Právě tento proces studie detailně analyzovala.

Výzkumníci zjistili, že přibližně 60 % pracovních míst v USA mezi lety 1940 a 2018 vzniklo v profesích, které před rokem 1940 prakticky neexistovaly.

To znamená, že většina moderních pracovních pozic je ve skutečnosti relativně nová.

Největší výhodu měli mladí vysokoškoláci

Analýza ukázala, že nové technologické práce historicky nejčastěji získávali lidé do 30 let s vysokoškolským vzděláním.

Právě oni byli podle studie výrazně častěji zaměstnáni v nových oborech než starší pracovníci nebo lidé bez vyšší kvalifikace.

Výzkumníci zjistili, že absolventi vysokých škol měli téměř o tři procentní body vyšší pravděpodobnost, že budou pracovat v nově vznikajících profesích, než lidé pouze se středoškolským vzděláním.

Nové práce navíc vznikaly hlavně ve městech a technologických centrech.

Podle Davida Autora je to logické — nové technologie vyžadují nové znalosti, které jsou zpočátku vzácné. A právě vzácnost vytváří vysokou hodnotu práce.

Každá nová dovednost má omezenou životnost

Jedna z nejzajímavějších částí studie popisuje, proč mají nové technologické profese zpočátku vysoké platy — a proč o tuto výhodu časem přicházejí.

Když vznikne nová technologie, umí s ní pracovat jen malé množství lidí. Tito pracovníci jsou proto extrémně cenní.

Jakmile se ale znalosti rozšíří, jejich hodnota postupně klesá.

Autor studie uvádí jednoduchý příklad: kdysi bylo velmi vzácnou a ceněnou schopností řídit automobil nebo ovládat textové editory jako WordPerfect či Microsoft Word. Dnes jde o úplný standard.

A přesně stejný proces se podle něj může odehrát i u mnoha AI dovedností.

To, co dnes působí jako vysoce specializovaná expertiza, může být za několik let běžnou součástí práce téměř každého zaměstnance.

AI možná nevezme celé profese. Ale změní jednotlivé úkoly

Velká část článku se věnuje právě umělé inteligenci a obavám z automatizace.

David Autor upozorňuje, že lidé často zaměňují nahrazení jednotlivých úkolů za zánik celých profesí.

Podle něj většina pracovních pozic není tvořena jednou činností, ale kombinací mnoha různých úkolů. AI tak může některé části práce převzít, aniž by zmizela celá profese.

Zároveň ale výzkumníci přiznávají, že zatím nikdo přesně neví, jaké nové práce AI skutečně vytvoří.

A právě to je podle nich největší otázka celé současné technologické revoluce.

Historie ukazuje, že nové profese nevznikají náhodou

Studie přinesla ještě jeden důležitý závěr.

Obrovské množství nových pracovních specializací vzniklo během a po druhé světové válce díky masivním státním investicím do výroby, výzkumu a infrastruktury.

Výzkumníci zjistili, že regiony, kde vláda podporovala nové továrny a průmysl, vytvářely výrazně více nových profesí než ostatní oblasti.

Podle autorů tak inovace nevznikají jen díky geniálním startupům nebo technologickým firmám. Klíčovou roli hraje i poptávka, veřejné investice a rozhodnutí, kam společnost směřuje své peníze.

AI ve zdravotnictví může být varováním i příležitostí

David Autor jako příklad uvádí zdravotnictví.

Umělá inteligence podle něj může být využita dvěma úplně rozdílnými způsoby: buď k nahrazení lidí a snižování počtu zaměstnanců, nebo k vytvoření nových typů práce, kde budou lidé s různou úrovní znalostí spolupracovat s technologiemi efektivněji než dnes.

A právě druhá cesta je podle něj pro společnost mnohem přínosnější.

Není ale vůbec jisté, že se firmy automaticky vydají právě tímto směrem.

Možná nejde o to, jestli AI vezme práci. Ale komu vytvoří novou

Celý výzkum působí jako připomínka, že technologické revoluce nikdy nerozdělují příležitosti rovnoměrně.

Historie podle dat z MIT ukazuje, že nové technologie nejdřív pomáhají hlavně lidem, kteří mají správné vzdělání, správné dovednosti a pohybují se ve správném prostředí.

A možná právě proto dnes není největší otázkou to, jestli AI změní pracovní trh.

Ale kdo na té změně vydělá nejvíc.