Vědci analyzovali data 3,3 milionu lidí. Spojení mezi depresí a konopím je silnější, než se myslelo

Debata o konopí bývá často rozdělená do dvou táborů.

Jedni ho považují za relativně bezpečnou látku, která může pomáhat zvládat stres, úzkost nebo psychické potíže. Druzí upozorňují na riziko závislosti a negativní dopady na duševní zdraví.

Nová rozsáhlá metaanalýza publikovaná v Journal of Psychiatric Research naznačuje, že realita je mnohem složitější.

Mezinárodní tým vědců analyzoval 55 studií zahrnujících celkem 3 279 774 lidí a dospěl k závěru, že mezi velkou depresivní poruchou (Major Depressive Disorder, MDD) a poruchou spojenou s užíváním konopí (Cannabis Use Disorder, CUD) existuje silná a klinicky významná obousměrná souvislost.

Jinými slovy: lidé s depresí častěji rozvíjejí problémové užívání konopí a lidé s problémovým užíváním konopí mnohem častěji trpí depresí.

Konopí se mění z okrajové drogy na masový fenomén

Autoři připomínají, že konopí je dnes nejrozšířenější nelegální drogou na světě.

Podle dat OSN užilo konopí v roce 2022 přibližně 228 milionů lidí ve věku 15 až 64 let, což odpovídá zhruba čtyřem procentům světové populace. Během poslední dekády se jeho užívání zvýšilo o 28 procent.

Zatímco diskuse o legalizaci často zdůrazňují nižší zdravotní rizika oproti alkoholu nebo opioidům, psychiatrický výzkum dlouhodobě upozorňuje, že konopí není psychicky neutrální látka.

Vedle známých souvislostí se schizofrenií, psychózami nebo úzkostnými poruchami začíná stále více studií ukazovat i spojení s depresí.

Třetina lidí se závislostí na konopí trpí depresí

Nejvýraznější zjištění studie se týká prevalence depresivní poruchy mezi lidmi, kteří splňují kritéria poruchy spojené s užíváním konopí.

Výsledky ukázaly, že celkově trpí depresí přibližně 31,7 % lidí s CUD, v komunitních populacích byla aktuální prevalence deprese 21,6 %, v psychiatrických populacích 19,2 %, a při celoživotním hodnocení se prevalence pohybovala mezi 32 až 35 %.

Pro srovnání: celosvětová aktuální prevalence velké depresivní poruchy se pohybuje kolem 3 %.

To znamená, že depresivní porucha se u lidí s problémovým užíváním konopí objevuje mnohonásobně častěji než v běžné populaci.

Deprese zase zvyšuje riziko problémového užívání konopí

Stejně zajímavý byl ale i opačný směr vztahu.

Výzkumníci zjistili, že lidé s depresí mnohem častěji rozvíjejí poruchu spojenou s užíváním konopí.

Celková prevalence CUD mezi lidmi s depresí dosahovala 10,1 %, zatímco v běžné populaci se odhaduje pouze kolem 0,3 %.

Zejména u psychiatrických pacientů byly hodnoty mimořádně vysoké. Aktuální porucha spojená s užíváním konopí byla přítomna u 28,5 % depresivních pacientů léčených v psychiatrických zařízeních.

To podle autorů naznačuje, že část lidí používá konopí jako formu samoléčby psychických obtíží.

Proč může být spojení tak silné?

To je otázka, na kterou studie nedává definitivní odpověď. Autoři ale nabízejí několik možných vysvětlení.

První je poměrně intuitivní. Člověk trpící depresí hledá úlevu od psychického nepohodlí, smutku nebo prázdnoty. Konopí může krátkodobě navodit pocit uvolnění, zlepšit náladu nebo odvést pozornost od problémů.

Právě proto se může stát lákavým nástrojem zvládání emocí.

Problém je, že dlouhodobé užívání může podle řady výzkumů přispívat k emoční dysregulaci, zhoršování depresivních symptomů a dalším psychickým komplikacím.

Vzniká tak začarovaný kruh. Deprese vede ke konopí a konopí může následně prohlubovat depresi.

Abstinenční příznaky mohou depresi připomínat

Jedna z nejzajímavějších částí studie upozorňuje na problém, který bývá často přehlížen. Abstinenční syndrom po vysazení konopí totiž může vypadat velmi podobně jako depresivní epizoda.

Mezi typické abstinenční příznaky patří podrážděnost, úzkost, poruchy spánku, neklid, zhoršená nálada, ztráta chuti k jídlu a problémy se soustředěním.

Řada těchto symptomů se překrývá s diagnostickými kritérii deprese.

Podle autorů proto může docházet k tomu, že část depresivních stavů zachycených ve studiích ve skutečnosti souvisí s abstinenční reakcí po intenzivním užívání konopí. Právě proto volají po přesnějším rozlišování mezi depresí a abstinenčními příznaky.

Překvapivé zjištění: věk hrál větší roli než pohlaví

Výzkumníci zkoumali také faktory, které by mohly vztah mezi depresí a konopím vysvětlit.

Překvapivě se ukázalo, že pohlaví nehrálo významnou roli, geografická oblast nebyla rozhodující, rok publikace studie neměl významný vliv a ani typ populace většinu rozdílů nevysvětloval.

Jediným konzistentním faktorem byl vyšší věk. Starší lidé s poruchou užívání konopí vykazovali vyšší prevalenci depresivní poruchy než mladší uživatelé.

To může souviset s delší dobou expozice konopí nebo s větší zranitelností psychiky ve vyšším věku.

Legalizace mění pravidla hry

Autoři upozorňují, že jejich výsledky přicházejí v době, kdy se přístup ke konopí po celém světě rychle mění. V mnoha zemích dochází k legalizaci nebo dekriminalizaci a současně roste společenské přesvědčení, že jde o relativně bezpečnou látku.

Výzkumníci ale varují, že z pohledu duševního zdraví nemusí být situace tak jednoduchá.

Přestože většina uživatelů nikdy nerozvine závislost ani depresivní poruchu, výsledky ukazují, že u zranitelných jedinců může být spojení mezi oběma problémy velmi silné.

Nejde o zákaz. Jde o pochopení rizika

Studie není argumentem proti legalizaci ani proti medicínskému využití konopí. Její hlavní sdělení je jiné.

Stejně jako dnes lékaři automaticky sledují riziko deprese u pacientů s chronickou bolestí nebo závislostí na alkoholu, měli by podle autorů věnovat větší pozornost i vztahu mezi depresí a problémovým užíváním konopí.

Protože čím více výzkumů přibývá, tím jasněji se ukazuje, že mezi těmito dvěma světy nevede ostrá hranice. A někdy může být mnohem tenčí, než jsme si dosud mysleli.