Vobraze
← Zpět na všechny články
Podcasty7. května 2026

„Zdravé“ potraviny? Ve skutečnosti nás ničí, tvrdí biochemička. Největší problém prý není tuk, ale cukr

„Zdravé“ potraviny? Ve skutečnosti nás ničí, tvrdí biochemička. Největší problém prý není tuk, ale cukr

Pomerančový džus podle francouzské biochemičky Jessie Inchauspé není o moc lepší než Coca-Cola a „healthy“ cereálie mohou rozjíždět závislost na cukru. V rozhovoru s Stevenem Bartlettem vysvětluje, proč nejde o kalorie, ale o glukózové výkyvy — a jak ovlivňují náladu, sebekontrolu i vztahy.

Pomerančový džus není o moc lepší než Coca-Cola. „Healthy“ cereálie mohou podle vědců rozjíždět závislost na cukru. A prudké výkyvy glukózy možná ovlivňují nejen naši váhu, ale i náladu, vztahy nebo schopnost ovládat vlastní chování.

Tak alespoň mluví francouzská biochemička Jessie Inchauspé, známá pod přezdívkou Glucose Goddess, která se v posledních letech stala jednou z nejvýraznějších postav moderního biohackingu a výživy.

V extrémně sledovaném rozhovoru v podcastu Diary of a CEO popsala, proč si myslí, že současný potravinový systém „lže lidem o zdravém jídle“ — a proč podle ní většina společnosti vůbec nechápe, co s tělem dělá cukr.

Největší problém nejsou kalorie. Ale glukózové výkyvy

Inchauspé tvrdí, že moderní debata o výživě se příliš soustředí na kalorie, místo aby řešila stabilitu cukru v krvi.

Podle ní totiž prudké „glucose spikes“ — tedy rychlé nárůsty a pády hladiny glukózy — spouštějí v těle řetězec reakcí: únavu, chutě na sladké, záněty, výkyvy nálad, horší soustředění i větší tendenci k impulzivnímu chování.

„Když vám spadne glukóza, mozek vyhlásí nouzový stav. Začnete zoufale hledat energii,“ vysvětluje. Právě proto podle ní lidé po sladké snídani často dostanou už dopoledne další chuť na cukr.

Proč po cukru ztrácíme kontrolu

Jedna z nejzajímavějších částí rozhovoru se týkala psychologie. Bartlett zmínil studie naznačující, že během glukózového „crashe“ máme menší schopnost ovládat impulzy — a jsme náchylnější například k doomscrollingu nebo kompulzivnímu chování.

Podle výzkumů může být problém v tom, že při nedostatku energie mozek omezuje aktivitu prefrontálního kortexu, tedy části odpovědné za sebekontrolu a rozhodování.

„Najednou máte menší vůli, menší kontrolu nad vlastním chováním a mozek hledá rychlý dopamin,“ popisuje Inchauspé. A právě cukr je podle ní jedním z nejsilnějších spouštěčů dopaminu.

„Zdravé“ potraviny, které zdravé nejsou

Velkou část rozhovoru věnovala kritice marketingu potravin. Podle ní dnes lidé často kupují produkty, které působí zdravě, ale metabolicky fungují téměř stejně jako sladkosti.

Typickým příkladem je pomerančový džus. „Sklenice pomerančového džusu obsahuje zhruba stejné množství cukru jako Coca-Cola,“ říká. Rozdíl je podle ní hlavně v tom, že džus má „zdravý image“.

Podobně kritizuje nápisy jako „no added sugar“, „vegan“ nebo „gluten free“. To podle ní automaticky neznamená, že je produkt zdravý. „Potravinářský průmysl dělá všechno pro to, abyste výrobek koupili,“ tvrdí.

Ovoce už dávno není „přírodní“

Silné reakce vyvolala i její slova o ovoci. Podle Inchauspé dnešní ovoce není „přirozené“, protože bylo po staletí šlechtěno tak, aby bylo sladší, větší a obsahovalo více cukru. Jako příklad uvádí banány nebo jablka, která podle ní historicky vypadala úplně jinak než dnes.

Zásadní rozdíl ale vidí mezi celým ovocem a džusem. Celé ovoce totiž obsahuje vlákninu a vodu, které zpomalují vstřebávání cukru. Když se ale ovoce rozmixuje nebo odšťavní, vláknina zmizí — a tělo dostane obrovskou dávku cukru velmi rychle.

Jedna z největších chyb? Sladká snídaně

Inchauspé tvrdí, že úplně zásadní roli hraje první jídlo dne. Podle ní je typická západní snídaně — cereálie, toast s marmeládou, džus — ideální recept na celodenní glukózovou horskou dráhu.

Doporučuje proto více bílkovin ráno, vejce, řecký jogurt a slané snídaně místo sladkých. Opírá se přitom o teorii „protein leverage hypothesis“, podle které tělo zůstává hladové, dokud nedostane dostatek proteinu.

Jednoduché „hacky“, které mohou pomoci

Inchauspé se proslavila hlavně jednoduchými návyky pro stabilnější glukózu. V rozhovoru znovu zopakovala několik nejznámějších.

Zaprvé: jezte zeleninu jako první. Vláknina podle ní vytvoří v trávení „ochrannou síť“, která zpomalí vstřebávání cukru.

Zadruhé: po jídle se hýbejte. Stačí krátká chůze, úklid nebo pár dřepů. Svaly totiž během pohybu spotřebovávají glukózu z krve.

Zatřetí: nejezte sladké nalačno. Podle ní právě to nejčastěji rozjíždí cyklus chutí a dalších pádů energie.

A začtvrté: přidejte protein. Více bílkovin má pomáhat stabilizovat hlad i energii.

Kontroverze kolem „Glucose Goddess“

Přestože má Jessie Inchauspé miliony fanoušků, její přístup není bez kritiky. Někteří odborníci upozorňují, že význam glukózových výkyvů může být u zdravých lidí přeceňovaný, některé závěry stojí spíš na korelacích než jasných důkazech a hrozí zbytečné démonizování běžných potravin.

Část expertů také varuje před přílišnou obsesí kolem cukru a „optimalizace“ jídla. Na druhou stranu mnoho jejích doporučení — více pohybu, méně ultrazpracovaných potravin, více bílkovin a vlákniny — odpovídá současným výživovým doporučením.

„Nejde o perfektní dietu. Jde o stabilní energii“

Na konci rozhovoru Inchauspé zdůraznila, že nechce lidem zakazovat sladké. Podle ní je problém hlavně v tom, když člověk ztratí nad chutěmi kontrolu.

„Chci, aby lidé jedli sladké proto, že jim chutná. Ne proto, že je jejich mozek v nouzovém režimu,“ říká. A právě to je podle ní největší problém dnešní společnosti: nejsme jen unavení. Jsme metabolicky rozházení.

Číst původní zdroj
Zdroj: The Diary of a CEO
Sdílet
FacebookX