Jíme celý rok stejně. Tělo si ale myslí, že je pořád léto

Na první pohled to vypadá jako výhoda moderní doby — můžeme jíst cokoliv, kdykoliv. Jahody v zimě, tropické ovoce po celý rok, stejná skladba jídel bez ohledu na roční období.

Podle nové studie vědců z Kodaňské univerzity a University of California v San Franciscu to ale nemusí být pro naše tělo úplně přirozené.

Tělo neřídí jen hodiny. Řídí ho i prostředí

Naše tělo funguje podle tzv. biologických hodin — cirkadiánního rytmu. Ten ovlivňuje prakticky všechno: kdy se cítíme unavení, kdy máme hlad, jak funguje metabolismus a jak tělo hospodaří s energií.

Dlouho se předpokládalo, že hlavním „nastavovačem“ těchto hodin je světlo — tedy délka dne a noci. Nový výzkum ale ukazuje, že důležitou roli může hrát i strava.

Co ukázala studie

Vědci zkoumali, jak různé typy stravy ovlivňují biologické hodiny u myší. Zaměřili se především na složení tuků a množství energie v jídle.

Strava bohatá na energii (typická pro „léto“) pomáhala organismu rychleji se přizpůsobit letnímu režimu. Naopak v „zimním režimu“ se tělo přizpůsobovalo pomaleji, pokud dostávalo nevhodné signály ze stravy.

Jinými slovy: to, co organismus „vidí na talíři“, ovlivňuje, jaké období si myslí, že právě je.

Problém moderního světa

Na rozdíl od zvířat máme dnes přístup k téměř stejným potravinám po celý rok. Navíc často konzumujeme jídla bohatá na energii a tuk — jako by bylo pořád léto.

Podle hlavního autora studie Daniela Levina to může vést k tomu, že se tělo „zasekne“ v letním režimu. „Konzumace potravin s nízkým obsahem určitých tuků po celý rok může tělo udržovat v trvalém ‚letním nastavení‘,“ vysvětluje.

Když tělo dostává protichůdné signály

Profesor Thomas Mandrup-Poulsen z Kodaňské univerzity upozorňuje na další problém: „V zimě může vzniknout nesoulad mezi kratším denním světlem a stravou, která signalizuje léto. Tento rozpor může být pro biologické hodiny problematický.“

Tělo tak dostává dva rozdílné signály — ze slunce „je zima“, z jídla „je léto“. A výsledkem může být něco jako biologický jetlag.

Co to může znamenat pro zdraví

Narušení biologických hodin je už dnes spojováno s obezitou, metabolickými poruchami, kardiovaskulárními onemocněními i psychickými potížemi. Pokud tělo dlouhodobě funguje „mimo rytmus“, může to ovlivnit například regulaci chuti k jídlu nebo ukládání energie.

Profesor Mandrup-Poulsen to přirovnává jednoduše: pokud si tělo myslí, že je léto, může ukládat více energie — podobně jako zvířata, která se připravují na zimu.

Co z toho plyne

Nejde o to, že bychom měli okamžitě změnit celý jídelníček. Studie ale naznačuje, že sezónnost potravin může být důležitější, než si myslíme.

Návrat k více lokálním, sezónním a přirozeně dostupným potravinám by mohl pomoci sladit tělo s prostředím. Jak říkají sami vědci: kdybychom jedli více podle sezóny, mohli bychom být víc v souladu nejen s jídlem, ale i se světlem — a tím i s vlastním tělem.