Strach z účtů a frustrace v práci. Co podle vědců opravdu žene Evropany k populistům
Nová studie z Cambridge ukazuje, že za růstem populismu v Evropě nestojí ideologie, ale každodenní finanční nejistota a nespokojenost v práci — i u střední třídy.
Nejistota, která není vždy vidět
Jedním z hlavních zjištění studie je, že nejde jen o skutečnou výši příjmu, ale o pocit finanční nejistoty.
Lidé, kteří měli obavy, zda zvládnou zaplatit účty, zda unesou nečekané výdaje nebo zda si udrží životní standard, měli výrazně vyšší pravděpodobnost, že podpoří populistické strany — a to napříč politickým spektrem.
V některých zemích, jako je Německo, Francie nebo Švédsko, zvyšovala vyšší míra finančních obav pravděpodobnost populistického hlasování až o 17 až 20 procentních bodů. V dalších zemích, například v Itálii nebo Španělsku, byl efekt o něco menší, ale stále výrazný.
Nespokojenost v práci jako skrytý faktor
Vedle financí hrála zásadní roli také kvalita práce.
Nešlo jen o to, zda má člověk zaměstnání, ale jaké to zaměstnání je: tlak na výkon, práce pod neustálým stresem, nízká kontrola nad vlastní prací, pocit nedocenění nebo omezené možnosti růstu.
Výzkum ukazuje, že právě tato kombinace faktorů vede k dlouhodobé frustraci, která se následně promítá i do politických preferencí.
U mužů byl tento efekt obzvlášť výrazný. Ti, kteří se cítili nedocenění, podhodnocení nebo bez perspektivy, měli výrazně vyšší tendenci podporovat radikálnější politické směry.
Rozdíly mezi muži a ženami
Zajímavé je, že muži a ženy reagují na tyto faktory trochu odlišně.
U mužů hraje větší roli právě nespokojenost v práci a ztráta pocitu postavení nebo kontroly.
U žen se naopak silněji projevuje ekonomický tlak — tedy obtížné zvládání životních nákladů a celková finanční nejistota.
To ukazuje, že za politickými změnami nestojí jeden univerzální důvod, ale kombinace různých životních zkušeností.
Proč to vysvětluje současný vývoj
Výzkum zároveň ukazuje, že populismus nevzniká jen u tzv. „opuštěných“ skupin společnosti.
Naopak se týká i lidí ze střední třídy, kteří mají práci, ale necítí jistotu a mají pocit, že ztrácí kontrolu nad svým životem.
To pomáhá vysvětlit, proč populistická hnutí rostou i v ekonomicky relativně stabilních zemích.
Co říkají vědci
Socioložka Lorenza Antonucci, která výzkum vedla, upozorňuje, že jde o dlouhodobý trend:
„Podpora populismu je zakořeněná v každodenní nejistotě, která se netýká jen těch nejchudších, ale i nižší střední třídy.“
Zároveň dodává, že mnoho lidí dnes cítí, že systém od nich očekává neustálý výkon a soutěžení, ale zároveň jim neposkytuje dostatečnou jistotu.
Prostor, který někdo zaplní
Podle výzkumu vznikl v evropské politice určitý „prázdný prostor“.
Tradiční strany se v posledních letech více zaměřily na konkurenceschopnost, flexibilitu trhu práce a individuální odpovědnost — a méně na stabilitu, sociální jistoty nebo dlouhodobou bezpečnost.
Populistické strany tento prostor zaplnily — často jednoduchými vysvětleními a jasnými odpověďmi na složité problémy.
Co z toho plyne
Tenhle výzkum ukazuje, že velké politické změny často nevznikají z ideologie, ale z každodenní zkušenosti lidí — z práce, z peněz, z pocitu jistoty.
A že bez řešení těchto základních problémů se podobné trendy budou pravděpodobně opakovat.