Proč Evropané vyhazují tolik jídla? Nový výzkum ukazuje problém moderního života

Nový rozsáhlý výzkum publikovaný v odborném časopise Waste Management pod názvem Food waste in European Households: A Meta-Analysis of behavioural drivers and quantitative trends analyzoval desítky evropských studií o plýtvání potravinami a snažil se pochopit, proč se Evropě dlouhodobě nedaří množství vyhozeného jídla výrazně snížit. Na výzkumu pracovali K. Houlihan a profesor I. D. Williams z Bournemouth University ve Velké Británii. Studie zahrnovala meta-analýzu 77 evropských výzkumů zaměřených na chování domácností, nákupní návyky i množství vyhozených potravin.

Výsledky jsou překvapivě tvrdé.

Evropské domácnosti podle výzkumníků vyhazují v průměru více než 70 kilogramů jídla na osobu ročně. Jen v Evropě a Velké Británii tak během roku 2025 skončilo v odpadu přibližně 69 milionů tun potravin.

A problém podle autorů dávno nesouvisí jen s penězi.

Největší problém nezačíná v lednici, ale už v supermarketu

Výzkum ukazuje, že velká část potravinového odpadu vzniká už během nakupování.

Moderní supermarkety jsou podle autorů navržené tak, aby lidé kupovali více, než skutečně potřebují. Akce typu "2+1 zdarma", velká balení nebo množstevní slevy často vytvářejí pocit výhodného nákupu, přestože část potravin nakonec skončí v koši.

Situaci navíc zhoršuje stres, časový tlak nebo nakupování hladových lidí. Právě impulzivní nákupy patří podle studie mezi nejsilnější behaviorální faktory spojené s plýtváním jídlem.

Naopak domácnosti, které plánují nákupy, kontrolují obsah lednice a chodí do obchodu se seznamem, produkují výrazně méně odpadu.

Lidé často vyhazují jídlo ze strachu, ne kvůli realitě

Jedním z největších problémů je podle výzkumu nepochopení dat na obalech potravin.

Mnoho lidí automaticky považuje datum minimální trvanlivosti za hranici zdravotní bezpečnosti a vyhazuje potraviny, které jsou stále bez problémů jedlé.

Výzkumníci upozorňují, že strach z možné zdravotní závadnosti bývá silnější než pocit viny z plýtvání.

Právě proto studie doporučuje sjednotit a zjednodušit označování potravin v celé Evropě. Podle autorů by už samotná lepší orientace v datech mohla množství vyhozeného jídla výrazně snížit.

Moderní život vytváří ideální podmínky pro plýtvání

Studie opakovaně upozorňuje, že problém nesouvisí jen s ekonomikou, ale hlavně s každodenním životním stylem.

Lidé dnes tráví méně času doma, častěji jedí ve spěchu, objednávají si hotová jídla a méně plánují. Výzkumníci popisují vznik takzvaných "kitchen evaders" — lidí, kteří se vaření spíše vyhýbají, nakupují impulzivně a často zapomínají na potraviny uložené v lednici.

Velkou roli hraje i kultura nadbytku.

Mnoho domácností podle studie nakupuje více jídla "pro jistotu", kvůli hostům nebo kvůli pocitu, že plná lednice znamená péči a zabezpečení rodiny. Právě společenský tlak na hojnost pak vede k obrovskému množství nesnědeného jídla.

Bohatší země automaticky neplýtvají více

Jedním z nejzajímavějších závěrů studie je, že mezi bohatstvím země a množstvím vyhozeného jídla neexistuje jednoduchá souvislost.

Výzkumníci analyzovali vztah mezi HDP a potravinovým odpadem napříč Evropou a zjistili, že ekonomická síla sama o sobě problém nevysvětluje.

Některé bohaté státy plýtvají méně než jiné. Rozhodující jsou spíše kulturní návyky, organizace domácností, přístup k jídlu, velikost balení nebo způsob nakupování.

Právě proto autoři upozorňují, že žádné univerzální řešení pravděpodobně neexistuje.

Pandemie změnila chování lidí víc, než se čekalo

Zajímavou část studie tvoří i analýza období covidu.

Během lockdownů lidé začali více plánovat, vařit doma a lépe organizovat zásoby potravin. Mnoho domácností tehdy produkovalo méně odpadu, protože si více uvědomovalo hodnotu jídla a nejistotu budoucnosti.

Po návratu k běžnému životu se ale velká část návyků postupně vrátila do starých kolejí.

Výzkumníci tím podle všeho naznačují, že problém není technologický, ale hlavně behaviorální.

Mražené potraviny paradoxně končí v koši mnohem méně

Studie zároveň ukazuje, že relativně jednoduché návyky mohou mít obrovský efekt.

Potraviny, které lidé zamrazují, se podle výzkumu vyhazují až šestkrát méně často než čerstvé potraviny.

Pomáhá také vaření ve větším množství, systém "first in, first out" — tedy nejdříve spotřebovat starší potraviny — nebo jednoduché plánování jídel.

Právě základní znalosti práce s jídlem označují autoři za jeden z nejúčinnějších a zároveň nejlevnějších nástrojů proti plýtvání.

Problém možná není v jídle. Ale v našem způsobu života

Celý výzkum působí spíš jako studie moderní společnosti než jen analýza odpadků.

Ukazuje svět, ve kterém lidé nakupují ve stresu, jedí ve spěchu, ztrácejí vztah k jídlu a zároveň žijí v prostředí neustálého nadbytku.

A možná právě proto dnes v Evropě nekončí miliony tun potravin v žaludku — ale v koši.