Vobraze
← Zpět na všechny články
Každodenní život28. dubna 2026

Psi a kočky nejsou jen mazlíčci. Pro mnoho lidí se stávají emocionální kotvou moderního života

Psi a kočky nejsou jen mazlíčci. Pro mnoho lidí se stávají emocionální kotvou moderního života

Nový výzkum z National Veterinary School of Toulouse zkoumal pouto mezi téměř 1 900 majiteli a jejich psy a kočkami. Studie ukazuje, že vztah ke zvířatům dnes často nahrazuje něco, co moderním lidem chybí — a může souviset i s osamělostí a psychickou zranitelností.

Nový výzkum publikovaný prostřednictvím The Conversation a vedený odborníky z National Veterinary School of Toulouse zkoumal, jak silné emocionální pouto si lidé vytvářejí ke svým psům a kočkám — a co tento vztah vypovídá o psychickém zdraví, osamělosti i dnešní společnosti.

Studie vycházela z rozsáhlého dotazníkového výzkumu mezi téměř 1 900 francouzskými majiteli domácích mazlíčků a využívala takzvanou Lexington Attachment to Pets Scale (LAPS), psychologický nástroj, který měří sílu emocionální vazby mezi člověkem a jeho zvířetem.

Výsledky ukazují, že vztah mezi lidmi a domácími mazlíčky je dnes mnohem hlubší než jen běžné soužití se zvířetem.

Psi a kočky dnes často nahrazují něco, co moderním lidem chybí

V posledních letech se stále častěji objevují studie spojující domácí mazlíčky s lepším psychickým zdravím, nižší mírou stresu nebo menším pocitem osamělosti.

Psi podporují pohyb, pravidelný režim i sociální kontakt. Kočky zase pro mnoho lidí představují klidnou přítomnost, rutinu a pocit bezpečí. Právě v době, kdy stále více lidí žije samo, pracuje z domova a tráví velkou část života online, získává vztah ke zvířeti úplně nový význam.

Výzkumníci upozorňují, že domácí mazlíčci dnes pro mnoho lidí nepředstavují jen společnost, ale často i formu emocionální stability a každodenní opory.

Studie ukazuje, že silná vazba ke zvířeti může souviset i s psychickou zranitelností

Výsledky ale zároveň ukazují mnohem komplexnější obraz, než jaký často vidíme na sociálních sítích.

Lidé se silnějším emočním poutem ke svým mazlíčkům častěji vykazovali vyšší emoční citlivost, větší úzkost nebo silnější potřebu blízkosti a jistoty.

Podle autorů studie to ale neznamená, že by psi nebo kočky psychiku zhoršovali. Spíš to naznačuje, že lidé, kteří prožívají osamělost, stres nebo psychickou nejistotu, si ke svým zvířatům vytvářejí intenzivnější vztahy, protože v nich nacházejí stabilitu, bezpečí a emocionální podporu, kterou jim běžné mezilidské vztahy často neposkytují.

Psi a kočky mohou fungovat jako „attachment figures“

Výzkum se opírá i o známou psychologickou teorii attachmentu — tedy potřeby mít v životě vztahovou figuru, která přináší pocit bezpečí a uklidnění.

Tradičně bývá touto „attachment figure“ rodič, partner nebo blízký člověk. Studie ale ukazuje, že podobnou roli dnes mohou hrát i domácí mazlíčci.

Psi podle výzkumníků často vytvářejí velmi intenzivní emoční interakce. Aktivně vyhledávají kontakt, reagují na nálady člověka a dávají najevo radost i náklonnost způsobem, který připomíná mezilidskou blízkost.

Kočky jsou naopak samostatnější a subtilnější. Jejich vztah s člověkem bývá méně přímočarý, což podle autorů studie vede k tomu, že si majitelé jejich projevy náklonnosti více interpretují a emocionalizují.

Právě proto dosahovali pejskaři v testech vyššího skóre citové vazby než majitelé koček.

Zvířata dnes pomáhají i v nemocnicích nebo při práci s traumatem

Pozitivní vliv vztahu mezi člověkem a zvířetem dnes využívají i některé zdravotnické a terapeutické programy.

Ve francouzských domovech pro seniory pomáhá přítomnost zvířat zmírňovat osamělost a podporovat komunikaci mezi obyvateli. Ve vybraných nemocnicích zase speciálně trénovaná zvířata pomáhají dětským pacientům zvládat stres během léčby.

Podobné programy vznikají i mimo zdravotnictví. Některé policejní stanice ve Francii nebo Spojených státech začaly využívat psy či kočky při práci s oběťmi násilí a traumatických událostí, protože kontakt se zvířetem může pomáhat snižovat úzkost a obnovovat pocit bezpečí.

Když zvíře není jen mazlíček

Studie zároveň upozorňuje i na méně diskutovanou stránku tohoto vztahu.

Pro některé lidi může být vazba ke zvířeti natolik silná, že odloučení — například hospitalizace, stěhování nebo úmrtí mazlíčka — představuje skutečné psychické trauma.

Zejména u starších lidí bývá domácí zvíře pevnou součástí každodenního fungování i emocionální rovnováhy. Ztráta tohoto vztahu proto může výrazně zasáhnout psychiku.

Možná nejde jen o vztah ke zvířatům

Celý výzkum tak podle autorů neříká jen něco o psech a kočkách, ale i o současné společnosti.

O době, ve které přibývá osamělosti, digitálních vztahů a života bez hlubších sociálních vazeb. A možná právě proto dnes miliony lidí nevnímají své domácí mazlíčky jen jako zvířata, ale jako jednu z nejstabilnějších forem blízkosti, kterou ve svém každodenním životě mají.

Číst původní zdroj
Zdroj: The Conversation
Sdílet
FacebookX