Vědci z Itálie: Lidé, kteří se dožívají stovky, mají společnou jednu vlastnost. Nejde jen o stravu nebo pohyb

Když se mluví o dlouhověkosti, většina lidí si představí středomořskou stravu, každodenní pohyb nebo pevné rodinné vazby. Právě tyto faktory bývají nejčastěji spojovány s takzvanými modrými zónami (Blue Zones) – oblastmi světa, kde se lidé nadprůměrně často dožívají sta i více let.

Nová studie italských vědců ale naznačuje, že za dlouhým životem může stát ještě něco dalšího.

Nejde o geny ani o konkrétní potraviny.

Výzkumníci z University of Cagliari zjistili, že lidé žijící v sardinské Modré zóně mají výrazně častěji jednu specifickou osobnostní vlastnost – otevřenost vůči novým zkušenostem. Právě ta podle autorů může ovlivňovat, jak člověk přistupuje ke stárnutí, jak se vyrovnává s problémy a zda si i ve vysokém věku zachovává aktivní životní styl.

Studie byla publikována v odborném časopise International Journal of Applied Positive Psychology.

Sardinie patří mezi nejslavnější oblasti dlouhověkosti

Výzkumníci se zaměřili na horskou oblast Sardinie, která je už řadu let označována za jednu z nejvýznamnějších světových Blue Zones.

Právě zde žije neobvykle vysoký počet stoletých obyvatel a výzkumníci se dlouhodobě snaží pochopit, proč tomu tak je.

Dosavadní studie ukazovaly, že místní lidé často více chodí pěšky, jedí převážně středomořskou stravu, udržují silné rodinné vazby a zůstávají společensky aktivní i ve vysokém věku.

Tentokrát se ale vědci rozhodli zaměřit na něco méně nápadného.

Na osobnost.

Výzkumu se zúčastnili lidé až do věku 101 let

Tým vedený psycholožkou Marií Chiarou Fastame sledoval 125 lidí ve věku od 71 do 101 let.

55 účastníků žilo přímo v sardinské Modré zóně.

70 dalších pocházelo z nedaleké oblasti, která má velmi podobné sociální i ekonomické podmínky a stejný přístup ke zdravotní péči.

Právě díky tomu mohli vědci lépe oddělit vliv prostředí od psychologických faktorů.

Každý účastník absolvoval rozhovory, psychologické testy i standardizované dotazníky zaměřené na fyzické zdraví, psychickou pohodu, kvalitu života, volnočasové aktivity i takzvaných pět základních osobnostních rysů (Big Five).

Největší rozdíl nebyl ve zdraví

Výsledek výzkumu vědce překvapil.

Obyvatelé Modré zóny totiž nevykazovali významně lepší zdravotní stav ani vyšší kvalitu života než lidé z okolních oblastí.

Výrazně se ale lišili v jednom psychologickém ukazateli.

Dosahovali mnohem vyššího skóre v osobnostním rysu označovaném jako otevřenost vůči zkušenostem (openness).

Co znamená být otevřený novým zkušenostem?

V psychologii nejde o společenskost ani extroverzi.

Otevřenost popisuje především člověka, který je zvědavý, rád se učí nové věci, zajímá se o okolní svět, nebojí se nových zkušeností a i ve vyšším věku si zachovává chuť poznávat.

Podle autorů právě tato vlastnost může být jedním z důvodů, proč někteří lidé zůstávají aktivní i po devadesátce.

Ne proto, že by sama o sobě prodlužovala život.

Ale proto, že ovlivňuje každodenní chování.

Tito lidé měli více koníčků i lepší psychickou odolnost

Výzkumníci následně analyzovali všech 125 účastníků společně bez ohledu na místo bydliště.

Ukázalo se, že lidé s vyšší mírou otevřenosti trávili více času svými koníčky, častěji se věnovali mentálně i fyzicky stimulujícím aktivitám a vykazovali vyšší psychickou pohodu.

Obyvatelé Modré zóny navíc podle studie dosahovali lepších výsledků také v zvládání stresu, emoční stabilitě a schopnosti vyrovnávat se s náročnými životními situacemi.

Podle autorů právě tato kombinace pomáhá lidem udržovat aktivní životní styl i ve velmi vysokém věku.

Svědomitost přinášela větší spokojenost se životem

Výzkumníci sledovali i další osobnostní rysy.

Ukázalo se například, že lidé s vyšší svědomitostí častěji uváděli větší životní spokojenost, lepší organizaci života i vyšší schopnost zvládat každodenní problémy.

Naopak lidé s vyšší mírou neuroticismu častěji hodnotili svůj zdravotní stav hůře a udávali nižší kvalitu života související se zdravím.

Osobnost pravděpodobně neprodlužuje život přímo

Autoři studie ale zdůrazňují jednu důležitou věc.

Výzkum neprokazuje, že by právě otevřenost způsobovala delší život.

Studie byla observační, takže ukazuje pouze souvislosti.

Podle vědců je mnohem pravděpodobnější jiné vysvětlení.

Člověk, který je zvědavý a otevřený novým zkušenostem, si častěji hledá nové zájmy, učí se novým věcem, udržuje sociální kontakty a zůstává aktivní.

Právě tyto návyky pak mohou nepřímo přispívat ke zdravějšímu stárnutí.

Dlouhověkost není jen otázkou jídelníčku

Výzkum tak doplňuje stále rostoucí počet studií, které ukazují, že zdravé stárnutí nevzniká jen na talíři nebo v posilovně.

Stejně důležitou roli mohou hrát psychologické faktory.

Chuť učit se nové věci. Zájem o svět kolem sebe. Schopnost přizpůsobit se změnám. A také ochota nepřestat žít aktivně ani ve věku, kdy už většina lidí očekává spíše útlum.

Možná právě proto není společným znakem stoletých obyvatel Sardinie pouze olivový olej nebo každodenní procházky.

Ale také celoživotní zvědavost.