Sníh v řeckých horách zmizel za 40 let na polovinu. A zrychluje se to

Sníh v horách často bereme jako samozřejmost. Přijde zima, napadne, na jaře roztaje.

Nová studie vedená University of Cambridge ale ukazuje, že tenhle cyklus se v některých částech Evropy rychle mění.

Podle výzkumu se množství sněhové pokrývky v řeckých horách za posledních 40 let snížilo o více než 58 %. A co je možná ještě důležitější — tempo tohoto úbytku se v posledních letech zrychluje.

Jak se to vůbec dá změřit

Aby vědci pochopili, co se se sněhem děje, nespoléhali jen na jedno měření. Kombinovali satelitní snímky z NASA a ESA, klimatická data (teplota, srážky), mapy terénu a pokročilé modely využívající umělou inteligenci.

Pomocí nástroje, který vytvořili (snowMapper), dokázali sledovat vývoj sněhové pokrývky den po dni v průběhu více než 40 let. AI jim navíc pomohla doplnit mezery tam, kde satelity neviděly — například kvůli mrakům nebo stínu.

Výsledkem je jeden z nejpřesnějších pohledů na to, jak se sníh v této části Evropy mění.

Problém není v dešti. Je v teplotě

Možná by se dalo čekat, že sněhu ubývá proto, že méně prší nebo sněží. Jenže výzkum ukazuje něco jiného: množství srážek se výrazně nemění — mění se jejich forma.

Kvůli vyšším teplotám totiž více srážek padá jako déšť místo sněhu. A i ten sníh, který napadne, taje rychleji, vydrží kratší dobu, začíná později a končí dřív.

Sníh jako zásobárna vody

Tohle není jen vizuální změna krajiny. Sníh v horách funguje jako přirozená nádrž na vodu.

Jak vysvětluje hlavní autor studie Konstantis Alexopoulos: „Sníh je jako spořící účet. Ukládá vodu na později, místo aby odtekla hned.“

Když sníh postupně taje, zásobuje řeky, doplňuje podzemní vody a pomáhá krajině přežít suché období. Déšť tenhle efekt nemá. Voda odteče rychle a krajina o ni přijde.

Co to znamená pro reálný svět

Řecko patří mezi oblasti, kde je voda v létě už tak omezená. Když ubývá sněhu, je méně vody pro zemědělství, klesá dostupnost vody pro domácnosti, roste riziko sucha a trpí celé ekosystémy.

A protože se změna děje postupně, není tak viditelná — ale o to závažnější.

Proč je to důležité i mimo Řecko

Řecké hory jsou jen jeden příklad. Podobné změny se dějí i v dalších částech světa — zejména tam, kde jsou zimní teploty blízko nuly.

Jak upozorňuje profesor Ian Willis: „Teplota rozhoduje o tom, jestli srážky spadnou jako sníh, nebo déšť — a jak dlouho sníh vydrží.“

A jak teploty rostou, sněhu bude méně, bude tát rychleji a jeho role v krajině se bude dál oslabovat.

Co bude dál

Vědci teď chtějí jít ještě dál a zjistit, jak přesně se změna sněhové pokrývky promítne do dostupnosti vody v budoucnu. Cílem je pochopit, co se může stát do konce století — a jak se na to připravit.

Co z toho plyne

Tohle není jen o tom, že „je méně sněhu“. Jde o změnu v tom, jak funguje celý vodní cyklus.

A právě tyhle pomalé, méně viditelné změny mohou mít v dlouhodobém horizontu zásadní dopad na život lidí i krajiny.