Sociální sítě možná nevytvářejí polarizaci jen obsahem. Ale hlavně tím, komu věříme

Nová studie publikovaná v prestižním časopise Humanities and Social Sciences Communications zkoumá jednu z největších otázek dnešní digitální společnosti: proč se lidé postupně rozdělují do ideologických táborů, které spolu nesouhlasí prakticky ve všem — i v tématech, která spolu původně vůbec nesouvisela.

Výzkumníci Fredrik Jansson a Anandi Hattiangadi vytvořili matematický model, který ukazuje, že polarizace nemusí vznikat proto, že by lidé byli iracionální nebo že by neuměli pracovat s fakty.

Podle studie může být problém mnohem jednodušší — lidé stále častěji neposuzují informace podle jejich obsahu, ale podle toho, kdo je říká.

A právě tady podle autorů začíná vznikat dnešní digitální tribalismus.

Studie tvrdí, že internet z lidí nevytváří jen názorové skupiny. Ale celé ideologické balíčky

Autoři popisují fenomén, který dnes vidíme prakticky všude: člověk často nepřebírá jen jeden konkrétní názor, ale celý soubor postojů, které spolu původně nemusely mít žádnou logickou souvislost.

Například: postoj ke klimatické změně, názor na očkování, vztah k AI, pohled na energetiku, nebo důvěra ve stát, se podle studie postupně začínají spojovat do jednoho „balíčku identity“.

Výsledkem pak není jen nesouhlas v jedné otázce. Vznikají celé kulturní tábory, ve kterých jeden názor automaticky předpovídá několik dalších.

Největší problém podle nich není obsah. Ale „source filtering“

Studie rozlišuje dva způsoby, jak lidé filtrují informace.

1. Content filtering. Tedy situace, kdy člověk hodnotí samotný obsah informace: jestli dává smysl, jestli odpovídá faktům, jestli je logicky konzistentní.

2. Source filtering. Tedy situace, kdy člověk primárně hodnotí: „Kdo to říká?“

A právě druhý mechanismus podle studie dramaticky zvyšuje polarizaci.

Pokud totiž lidé začnou automaticky důvěřovat hlavně těm, kteří sdílejí podobné názory jako oni sami, vzniká uzavřený systém, ve kterém se stejné postoje stále potvrzují a posilují.

Sociální sítě podle studie fungují přesně tímto způsobem

Jedna z nejzajímavějších částí výzkumu se týká algoritmů sociálních sítí.

Autoři tvrdí, že dnešní doporučovací systémy fungují podobně jako jejich model „source filtering“.

Algoritmus totiž často nevyhodnocuje kvalitu obsahu samotného, ale doporučuje obsah podle toho, co sledují a lajkují lidé s podobným chováním.

Jinými slovy: pokud systém vyhodnotí, že jste „podobní“ určité skupině lidí, začne vám ukazovat stejné názory, stejné informace a stejné interpretace reality.

A právě tím podle studie vznikají tzv. belief packages — celé ideologické balíčky.

Nejzajímavější část? Ty názory spolu původně vůbec nemusí souviset

Model studie ukázal, že dvě původně nezávislé myšlenky se mohou časem stát silně propojené jen proto, že je sdílí stejná skupina lidí.

To znamená, že člověk nezačne věřit určitému názoru proto, že by ho detailně analyzoval, ale proto, že ho zastávají „jeho lidé“.

A právě tím vzniká moderní polarizace: ne jako střet jednotlivých argumentů, ale jako střet identit.

Výzkum naznačuje, že polarizace nemusí být otázkou hlouposti

To je možná nejdůležitější závěr celé studie.

Autoři opakovaně zdůrazňují, že jejich model nepočítá s tím, že by lidé byli iracionální nebo zmanipulovaní. Naopak.

Tvrdí, že „source filtering“ je do určité míry racionální strategie: v komplexním světě totiž lidé často nemají kapacitu ověřovat všechna fakta sami, a proto si vybírají zdroje, kterým věří.

Problém je, že digitální prostředí tento mechanismus extrémně zesiluje.

Studie zároveň vysvětluje, proč dnes mizí společná realita

Výzkumníci upozorňují, že největší riziko nevzniká jen kvůli rozdílným názorům, ale kvůli rozpadu společného informačního základu společnosti.

Pokud různé skupiny: sledují jiné zdroje, věří jiným autoritám, a žijí v odlišných informačních bublinách, začínají postupně vnímat úplně jinou realitu.

A v takové situaci už nejde jen o politický spor. Začíná mizet schopnost společnosti vůbec se shodnout na tom, co jsou základní fakta.

Autoři tvrdí, že právě AI může celý problém ještě zrychlit

Studie vznikla v době masivního rozvoje AI doporučovacích systémů a právě proto působí mimořádně aktuálně.

Autoři upozorňují, že čím přesněji budou algoritmy schopné předvídat naše preference, tím efektivněji nás budou uzavírat do názorově homogenních skupin.

A paradoxně: čím „lepší“ budou doporučovací algoritmy z technologického hlediska, tím větší může být jejich společenský dopad.

Možná už dnes nesdílíme internet. Ale jen jeho vlastní verze

Celá studie nakonec působí téměř jako varování před budoucností digitální společnosti.

Neříká, že polarizaci vytváří jen propaganda nebo dezinformace.

Tvrdí něco mnohem nepříjemnějšího: že samotný způsob, jakým lidé vybírají, komu věří — a jak algoritmy propojují podobné uživatele — může postupně vytvářet dva paralelní světy.

A čím déle v nich lidé zůstávají, tím méně společného mezi nimi zbývá.