Dospívající, kteří spí déle, mají prokazatelně lépe vyvinutý mozek i lepší výsledky v myšlení

Spánek u dospívajících se často řeší spíš jako otázka únavy nebo disciplíny. Nový výzkum z University of Cambridge ale ukazuje, že jde o mnohem zásadnější téma — rozdíly ve spánku se totiž promítají přímo do vývoje mozku i schopnosti přemýšlet.

Nejde přitom jen o subjektivní pocit, ale o měřitelné rozdíly, které vědci pozorovali jak v kognitivních testech, tak ve strukturách mozku.

Jak výzkum probíhal

Výzkumníci pracovali s rozsáhlým souborem dat z dlouhodobé studie vývoje dospívajících, kde měli k dispozici kombinaci několika typů informací. Patřila mezi ně detailní data o spánku, získaná mimo jiné pomocí nositelných zařízení, výsledky testů zaměřených na paměť a pozornost a také snímky mozku z magnetické rezonance.

Na základě těchto dat rozdělili dospívající do několika skupin podle jejich spánkových návyků. Nešlo tedy jen o počet hodin spánku, ale také o to, jak pravidelně chodí spát a jak stabilní mají denní režim.

Rozdíly, které se objevily v mozku

Ukázalo se, že dospívající, kteří spali déle a měli pravidelnější režim, vykazovali i odlišnosti ve struktuře mozku. V některých oblastech, které jsou zásadní pro paměť a učení — například v hippocampu — měli větší objem a lepší propojení mezi jednotlivými částmi mozku.

Tyto rozdíly nepůsobí na první pohled dramaticky, ale z hlediska vývoje jsou významné. Jde totiž o období, kdy se mozek intenzivně přestavuje, posilují se nervová spojení a formují se schopnosti, které člověk využívá po celý život.

Dopad na myšlení a výkon

Rozdíly ve spánku se zároveň promítly i do výsledků v testech. Dospívající s lepším spánkem dosahovali stabilně lepších výsledků v úlohách zaměřených na paměť, pozornost i rychlost zpracování informací.

Naopak ti, kteří spali méně nebo měli nepravidelný režim, v těchto oblastech zaostávali. Nešlo o jednorázový výkyv, ale o konzistentní rozdíl napříč různými typy testů.

Většina dětí do ideální skupiny nespadá

Jedním z nejdůležitějších zjištění je, že většina dospívajících se nepohybuje v optimálním režimu. Spánek je často kratší, než by měl být, a zároveň nepravidelný — s pozdním usínáním a kolísáním mezi školními dny a víkendy.

To znamená, že velká část dětí funguje v režimu, který nemusí být pro vývoj mozku ideální.

Kontext dnešní doby

Samotná studie sice přímo neřešila konkrétní příčiny, ale kontext je zřejmý. Moderní prostředí, ve kterém děti vyrůstají, přináší celou řadu faktorů, které spánek narušují — od používání telefonů ve večerních hodinách přes nepravidelný režim až po celkový tlak na výkon.

Mozek tak nedostává dostatek času na procesy, které během spánku probíhají, jako je upevňování paměti nebo „úklid“ nadbytečných informací.

Co z toho plyne

Tento výzkum nepřináší jen obecné doporučení více spát. Ukazuje, že spánek je jedním z klíčových faktorů, který přímo ovlivňuje vývoj mozku v období dospívání.

A protože jde o fázi života, která se už nedá zopakovat, i relativně malé rozdíly ve spánkových návycích mohou mít dlouhodobý dopad na to, jak bude mozek fungovat v budoucnu.