Evropské domácnosti vyhazují v průměru více než 70 kg jídla ročně na osobu. Nový výzkum ukazuje, že problém nesouvisí jen s ekonomikou, ale hlavně s životním stylem, nakupováním a strachem z dat na obalech.
Výzkumníci z Kodaňské univerzity vyvinuli technologii, která místo toxických chemikálií a těžkých kovů využívá k ochraně stavebního dřeva odpadní lignin z papírenského průmyslu. Upravené dřevo se rozkládá padesátkrát pomaleji a nepotřebuje žádné biocidy.
Mezinárodní studie z téměř 9 000 měst ukázala, že městské stromy dokážou snížit efekt tepelných ostrovů téměř o polovinu. Samotné sázení ale problém přehřívání měst nevyřeší — podle vědců bude rozhodovat i celkový design měst a snižování emisí.
Trička za 80 korun, boty za 250, doplňky levnější než oběd. Nikdy nebylo oblečení tak levné — a nikdy jsme ho nekupovali tolik. Právě proto se proti ultra levné módě začínají obracet vlády, EU, ekonomové i samotní zákazníci.
Moderní zemědělství produkuje rekordní množství potravin, ale zároveň destabilizuje přírodu, na níž je závislé. Výzkumníci z Cambridge hledají rovnováhu mezi technologií, regenerativním zemědělstvím a ochranou biodiverzity.
Sněhová pokrývka v řeckých horách se za posledních 40 let snížila o více než 58 %. Podle nové studie z University of Cambridge se navíc tempo úbytku zrychluje a mění celý vodní cyklus.
Plast nemusí být jen problém. Nová technologie využívá sluneční světlo k jeho přeměně na vodík a další užitečná paliva — krok k cirkulární ekonomice, který spojuje dvě globální výzvy do jednoho řešení.
Ročně vzniká zhruba 80 miliard kusů oblečení. Lidé jich kupují víc, nosí je méně a vyhazují rychleji než kdy dřív. Velká část končí na skládkách — a problém není jen v průmyslu, ale i v nás samotných.
Jednou týdně to nejdůležitější.
